Necelé dva měsíce od vydání páté aktualizace Debianu 4.0 Etch je tu aktualizace šestá. Nejedná se o novou verzi Debianu, ale jen o aktualizaci stávající stable větvě, která obsahuje řadu oprav především bezpečnostních chyb. Pokud pravidelně aktualizujete ze security.debian.org, všechny záplaty jste už dostali, takže nemusíte podstupovat žádnou aktualizaci či reinstalaci.
Podle neoficiálního počítadla kritických chyb v Lennym zbývá do vydání opravit 112 problémů. Celkem 39 už bylo opraveno v unstable, pro 30 už existuje patch a na sedmi dalších se prý už pracuje. Pokud tedy nepočítáme balíky v contrib a non-free, zbývá v Lennym vyřešit 34 chyb.
GTK toolkit verze 1.2 je už nějakou dobu považován za zastaralý a váže se k němu hromada bugů. Správci Debianu proto uvažují, jak s ním dále naloží. Nyní padlo rozhodnutí, že tato verze GTK bude odstraněna během vývoje Debianu Squeeze, což je nástupce aktuálně připravovaného Debianu Lenny. V současné době existuje ještě skupina balíků, které na staré verzi GTK závisejí. Vývojáři proto vytvořili seznam těchto balíků a snaží se za ně najít náhradu.
Po několika měsících ticha vyšla nová oficiální zpráva o vývoji Lennyho. Podle ní chybí do skládačky už jen jediná kritická součástka: nový instalátor. Připomenu, že před časem vyšla první RC verze a nyní se čeká na druhou. Poté dojde k takzvanému „hlubokému zmrazení“, což znamená, že budou přijímány už jen opravy chyb týkající se vydání a jiné balíčky se do Lennyho nedostanou. Pokud prý půjde vše dobře, mělo by k vydání dojít už dva týdny po vydání finální verze instalátoru. Ta by se snad mohla objevit už začátkem příštího roku. Zdá se, že přes pesimistické předpovědi věří release tým v brzké vydání nové verze.
Od neděle 14. prosince až do neděle 21. prosince bude probíhat hlasování vývojářů o Lennym. Většina z otázek v hlasovacím formuláři se týká vydání Lennyho s proprietárními ovladači a firmware. Mnoho vývojářů zaujalo k takto postavené volbě odmítavý postoj: Christian Perrier si myslí, že tvůrci hlasování žijí na jiné planetě, Julien Blache kritizuje různorodost otázek a vzkazuje: Je to past!
, Pierre Habouzit tvrdí, že celé hlasování je jeden velký vtip, Bastian Venthur považuje otázky za velmi špatně formulované a Kurt Roeckx lamentuje nad roztříštěností otázek.
Celá potíž je pravděpodobně v tom, že před hlasováním si musíme ujasnit mnoho rozdílných otázek:
- Věříme release týmu?
- Máme odložit vydání Lennyho kvůli problémům s Firmware?
- Změníme znění Společenské smlouvy?
- Chceme v Debianu akceptovat binární ovladače a firmware, takzvaný „blob“?
Služba Backports.org získala dvě nové důležité funkce. První z nich umožňuje sledovat bezpečnostní chyby v balíčcích, což je dlouhodobě diskutované téma mezi vývojáři. Florian Weimer tedy vytvořil první verzi nástroje, který porovnává backportované verze proti těm v unstable a v tuto chvíli ještě vykazuje falešně positivní výsledky. Podívejte se například na výpis týkající se libspf2.
Druhou novinkou je web zobrazující rozdíly mezi Etch-backports a Lenny. Můžete se tak podívat, které balíčky jsou starší, které jsou zastaralé, novější, mají špatnou verzi či nejsou k dispozici v Lennym.
Bastian Venthur analyzoval opět po dvou měsících situaci okolo příprav na vydání Debianu Lenny. Od jeho posledního rozboru se tempo oprav kritických chyb nijak nezměnilo a Bastian stále předpovídá vydání na léto 2009. Steve McIntyre ale nesouhlasí s výsledky rozboru a v říjnu pro The Register řekl: Bastianův pesimistický pohled je založen jen na datech, ale pokud vím, nemluvil o tom s nikým z vývojářského týmu. Co se týče Lennyho, jsme ‘skoro’ tam.
Bastianovi ale vadí především přístup vývojářského týmu: Mě příliš netrápí, že vydáme Lennyho pozdě. Štve mě ale, že neopravíme odhadované termíny, i když je už naprosto jasné, že je nemůžeme dodržet. Je smutné, že necháváme uživatele tápat v temnotách a neřekneme jim o opožděném vydání, dokud není pozdě.
Nedávné odmítnutí nových balíčků z fronty pro zařazení na FTP servery opět vyvolalo diskusi okolo potřeby komunitního repositáře pro neoficiální balíky nezapadající do koncepce projektu Debian. Holger Levsen poukázal na server debian-unofficial.org, který ale není bezproblémový. To vyvolalo snahu vymyslet řešení v rámci debian-community.org. Pozdější návrh na využití serveru apt-get.org se také setkal s kritikou.
Petter Reinholdtsen provedl průzkum, jehož cílem bylo zjistit, které populární balíčky z Ubuntu chybí v main větvi Debianu. Aby zjistil popularitu balíků, použil popcon rating. Vyšel mu seznam o 152 položkách, což sám označil za překvapivě nízké číslo. Většina zmíněných balíků spadá do multimediální oblasti a podle autora průzkumu by bylo skvělé, dostat je i do Debianu. Vyzval proto správce balíčků, aby se na ně zaměřili.
Petter Reinholdtsen oznámil, že byly dokončeny práce na podpoře bootu založeného na závislostech. Ten v budoucnu umožní startovat jednotlivé služby v systému asynchronně, podle závislostí mezi nimi. Nyní již 99,8 % balíčků v unstable obsahuje nezbytné závislostní informace a jen ve dvou případech je potřeba je doplnit. Nyní je na testerech, aby objevili a nahlásili případné problémy některých kombinací balíků a služeb.