Na doméně debian.net je vytvořeno více než pět stovek (aktuálně jsem napočítal 512) domén třetího řádu, které nabízejí mnoho užitečných služeb a webů. Orientace v takovém počtu domén je v podstatě nemožná a tak se Nico Golde rozhodl z LDAP vyexportovat seznam těchto domén a doplnit jej o důležité informace. Na jeho webu můžete seznam domén na debian.net najít v přehledné a ucelené podobě. Nico přidal i užitečný RSS kanál, který umožňuje sledovat všechny změny v doménách.
Už od roku 1999 probíhá „velké stěhování dokumentace“ z /usr/doc do /usr/share/doc, jak doporučuje standard FHS. Kvůli této úprave bylo potřeba pozměnit v podstatě všechny balíčky, které se nacházejí v repositářích Debianu. Od té doby jsme tu měli dva různé adresáře s dokumentací, které byly navíc provázány symlinky, což mátlo nejen začínající uživatele.
Od roku 2001 je vložení dokumentace do starého adresáře vážným porušením pravidel tvorby balíčků. V roce 2002 vyšel Woody, který už přinesl dokončenou první fázi přechodu a většina balíčků už byla připravena na nové umístění dokumentace. Poslední (a nejtěžší) fáze zahrnovala nespravované balíky používající debhelper, které bylo třeba upravit. V roce 2005 už ve starém adresáři zbývaly poslední dvě desítky symlinků. Nyní byla mnoholetá práce konečně završena a příslušný bug uzavřen. V Lennym už nyní adresář /usr/doc vůbec nenajdete – veškerá dokumentace je v /usr/share/doc.
Nedávno jsem zde psal, že do debianího bug tracking systému byla zadána chyba číslo 500000. V diskusi se mě jeden čtenář ptal, kolik z těchto chyb bylo opraveno. Lucas Nussbaum vydal statistiky, které se tímto problémem zabývají: Z půl milionu nahlášených problémů jich bylo opraveno téměř 410 000, tedy asi 82 %. Aktuálně je opravováno průměrně 60 000 chyb ročně (!) v přibližně 24 000 balíčcích. To dělá v průměru 2,5 chyby na balíček za rok.
Také letos se Debian účastnil akce Google Summer of Code a celkem bylo přihlášeno třináct projektů. Z nich bylo kvůli „nepředvídatelným problémům“ dokončeno nakonec jen jedenáct, ale i tak se jedná o velmi slušný výkon. Vylepšen byl například nástroj netconf, podpora pro NAS či lintian. Zcela od nuly byl vytvořen webový balíčkový repositář debexpo, GTK+ rozhraní pro Aptitude nebo javascriptový Jigdo klient Jigdo-Ivory.
Debian Lenny byl původně slibován už na letošní září. Tento termín je již za námi a zatím jsme se k vydání příliš nepřiblížili. Bastian Venthur na svém blogu přiznává, že tento termín byl „očividně příliš optimistický“. Před dvěma měsíci vytvořil analýzu otevřených bugů a přitom odhadl další průběh vývoje na základě zkušeností z předchozích vydání. Jeho odhady se zatím shodují se skutečným postupem vývojářů a podle Bastianova předpokladu by Lenny mohl vyjít v červnu 2009, což je o devět měsíců později, než se původně předpokládalo. „Přestože už všichni vědí, že vydání Debianu přicházejí notoricky příliš pozdě – měli bychom se konečně pokusit předkládat realističtější data a pravidelně je aktualizovat,“ dodává Bastian.
„Zřejmě jste si všimli, že Debian GNU/Linux 5.0 ‘Lenny’ v září nevyšel. Je to ostuda, ale dá se to lehce vysvětlit: příliš mnoho kritických chyb,“ píše ve svém mailu Alexander Reichle-Schmehl. Jak můžete pomoci i vy? Především je třeba testovat, reportovat, opravovat chyby, hlídat průchod oprav do Lennyho a dokumentovat případné problémy. I jako běžný uživatel můžete vyzkoušet přechod na novou verzi, případně otestovat nahlášené problémy v balíčcích, které už používáte. Práce je stále hodně.
Christian Perrier na svém blogu zveřejnil počty debianích vývojářů podle států. Na prvních místech jsou: Spojené státy (348 vývojářů), Německo (197), Velká Británie (97), Francie (96) a Kanada (56). Česká republika je na 29. místě se šesti vývojáři. V žebříčku aktivních vývojářů jsme na tom o něco lépe a jsme na 22. místě. Údaje byly získány z databáze LDAP.
